Studijní metoda
Práce v Akademii je založena na procesu vlastního poznávání. Student je veden otázkami, úkoly na seminářích, na putovních táborech a při pozorování v přírodě k vlastnímu vidění pozorovaného, které potom představuje celé skupině. Různé pohledy se tak nenásilnou formou kompletují, konkretizují a upřesňují ve vlastním vnímání. Hlavním úkolem pedagoga je udržet proces stále živý a k tomu často využívá i práci s konfliktem - ať už jednotlivce či celé skupiny. V základním procesu poznávání uměleckou formou jsou poznatky přenášeny do konkrétních individuálních situací opět uměleckou formou. Zásadně nejsou sdělovány poučky.
Východiskem naší metody je celistvý pohled na člověka, ale z hlediska jeho fyzické organizace, duševní i duchovní. Vycházíme z Anthroposofie jako základního pohledu na propojenost světa. Tento pohled integruje cestu poznání - Moudrosti (Sophia), jejímž vrcholem je Člověk (Anthropos). V tomto pohledu se přibližujeme moudrosti uspořádání přírody i lidského světa. Cesta poznávání je zastoupena řeckými filosofy - Pythagorou ze Samu, Sókratem, Platónem, Aristotelem, přes mystiky středověku, přírodovědce novověku až k osobnosti J. W. Goetha a F. Schillera. Z goetheanismu vychází rakouský myslitel Rudolf Steiner, jehož impulsy pro sociální oblast rozpracovala MUDr. Ita Wegmanová, Karl Koenig a umělci jako Margaret Hauschková, Margareta Woloschina a další.
Myšlenky holistického pohledu na svět se objevují i v českém prostředí. Z těchto myšlenek čerpali Karel IV., Mistr Jan Hus, Petr Chelčický, Jan Amos Komenský, Jan Evangelista Purkyně, Augustin Smetana, Otokar Březina, Ladislav Klíma i Karel Čapek.