Co zažili studenti a co se u nich změnilo? Příběhy studentů rozmanitých generací i zaměření.
Na Akademii jsem začala studovat v 52 letech. Moje dcera začala studovat o rok dříve a nešlo nevšimnout si u ní pozitivních změn. Zklidnila se, začala vnímat obyčejné prosté každodennosti a radovat se z nich, začala dělat ruční práce, začala se zajímat o historii, vycítila jsem, že je naplňováno cosi podstatné. Rozhodla jsem se, že to chci také.
Díky Akademii sociálního umění se můj život proměnil od samého základu. Studium jsem nastoupil ve 27 letech. Za sebou jsem měl závislost na pervitinu (18 -21 let), hraní v rockových skupinách, cestování stopem po Evropě, hraní na ulici a taky dlouhé registrace na ÚP a pak na sociálce, protože pracovat se mi nechtělo.
Na Akademii jsem přišla po maturitě, spíše náhodou, protože mám-li to vyjádřit tak, jak jsem to do té doby vnímala, tak mě naše školství přesvědčilo o tom, že už rozhodně žádnou vysokou školu studovat nechci. Ne že by na to mé studijní výsledky nestačily - naopak, ale chyběl mi jaksi smysl, proč bych měla dále trávit roky něčím, co mi nadále nedávalo smysl.
Narodila jsem se v Českém Krumlově, asi proto, abych mohla do sebe pobrat kvality, které zde přeci jen ještě zůstaly působením ducha Rožmberského rodu. Dětství a dospívání bylo prodchnuté setkáváním s uměním, řemesly, historiií a vztahem k České zemi. Jakkoliv to zní ideálně, musím říci, že kdybych se nesetkala se studijním procesem Akademie, byl by ze mne nesnesitelný sobec s přecitlivělou duší rozleptanou alkoholem a drogami, jak se většinou mladým umělcům stává.
Jednoho dne měla jsem sen, který se mi nezdál. Že stojím uprostřed obrovské knihovny světa.., a všechny knihy mám k dispozici.., žel byly naprosto chaoticky vyskládány a najít tu či onu pravdu jevilo se jako problém. Od té chvíle jsem věděla, že Já jsem tím klíčem k sobě samé, že uvnitř mě mohu najít všechny odpovědi. A tak začala má cesta, když seřadím v sobě všechny knihy, budu mít veškeré informace dostupné dle potřeby.. Ale kde začít?
Na Akademii jsem prišla hned po maturitě z přírodovědného gymnázia. Byla jsem zvyklá se hodně učit – nové teorie, věci zpaměti... První tři semestry na Akademii jsem bojovala s tím, jak si udělat představu o tom, co se na této škole vůbec děje. Intelektuální oblast, která byla zvyklá pracovat na gymnáziu už nebyla oslovovaná v první řadě a o zbytku mé maličkosti jsem měla jen velmi mlhavou představu.
