O Waldorfské pedagogice
Rudolf Steiner a Waldorfská pedagogika
Rudolf Steiner byl duchovní učitel – neučil to, o čem je psáno „v černých knihách“ waldorfských škol, ale učil, jak zacházet s vlastními duševními silami. Učil, jak sebevzdělávat a dále rozvíjet myšlení, cítění a vůli. Kdo je pedagog nebo dětský psychiatr anebo psychoterapeut, dokáže závažnost těchto otázek posoudit. Jak mnoho dětí a mladistvých dnes trpí nejen ochromenou vůlí a slabostí motivace, ale následnou neschopností použít vlastní sílu, postavit se za ideje, vydržet soustředěně u předmětu, rozvinout vytrvalost, atd. To znají nejen pedagogové, dětští psychiatři a psychoterapeuti ze svých profesí, to vědí všichni, protože všichni vyrostli někde v tomto 20. století a prošli výchovou či nevýchovou. Je pro nás těžké tváří v tvář naší unavenosti a neschopnosti se rozhodnout, rozvinout sílu iniciativy a konečně dělat to, o čem jsme již dlouho přemýšleli a kam jsme směřovali ... Emil Molt prožil anthroposofii, duchovní vědu Rudolfa Steinera, jako pomoc při výchově duše. Rozhodl se touto cestou konsekventně kráčet. Měl ve svém životě úspěch a stal se ředitelem Waldorf Astoria, významné továrny na cigarety – možná, že vám to zní příliš historicky a vzdáleně od našeho tématu, a přesto toto zakládající gesto patří k léčebnému impulsu waldorfské pedagogiky a vyjadřuje ho velmi markantně ještě před otevřením školy. Molt, „otec školy“, sám prožil na vlastní osobě a ve vlastní biografii tvořící sílu anthroposofické duchovní vědy a chtěl z tohoto vnitřního impulsu školu založit. Nikoliv proto, aby učila obsahy theosofie nebo anthroposofie, ale aby zakotvil institucionálně pedagogickou metodu, která současného člověka v jeho duševních silách vychová a posílí, aby těmito silami mohl působit ve světě, aby mohl uchopit vlastní život a sám sebe nasadit tam, kde je to pro něho důležité. Každý sám musí rozhodnout, co je nakonec obsahem. Je to ponecháno jednotlivci ve sféře jeho svobody, ale člověk je teprve tehdy opravdu svobodný, když sám sebe zná a umí se sebou zacházet, když má schopnosti vlastní ideje a ideály skutečně vytvořit a prosadit. Když má sílu, vzpřímenost a odvahu, aby se pro něco nasadil, svobodu „pro“, nikoliv svobodu „od“ … Když plně ovládá své individuální síly.
Ve velice těžké a sociálně nemocné situaci v roce 1919, vznikla waldorfská škola ve Stuttgartu jako svobodné vzorové zařízení nepodřízené státu ani žádné jiné moci, pouze duchovnímu životu. Nemocná situace tehdejší doby byla vyjádřena a léčebné vyzařování školy bylo od počátku zdůrazněno – mnohé rodiny byly „traumatizovány“, ve válce ztratily rodinné příslušníky; valila se vlna chřipky a zásobování potravinami bylo velice špatné; v duchovním slova smyslu ještě nebyla válka a to co ji způsobilo, překonána. Stále tu byly přítomny myšlenkové formy nacionalismu a fanatismu, militarismu a s nimi spojené emoce, instrumentalizování lidského života pro státní účely. Do tohoto času se děti Waldorf Astoria narodily, v tomto čase rostly. Válka mnoho zničila a nosná perspektiva pro reformu nemocného organismu společnosti neexistovala. Síly a problémy, které ji vyvolaly, tu zůstaly. V tomto čase – a v žádném jiném – začala dělnická škola, „svobodná waldorfská škola“ ve Stuttgartu. Rudolf Steiner našel v tehdejším anthroposofickém hnutí 12 nejschopnějších osobností a z nich vytvořil učitelské kolegium. Zákony Baden-Würtenberska mu umožnily v soukromé škole zcela volnou ruku, a proto mohl rozvinout školu na bázi nové antropologie, didaktiky a metodiky, na bázi anthroposofické duchovní vědy a v jejích lidských perspektivách, které v množství spisů a přednášek od počátku století připravoval. Rudolf Steiner nepožadoval ve vztahu k učitelům akademické stupně, „bakalář“, „mistr“, „certifikáty“, ani žádné další „přednosti“. Vyzval je na základě jejich lidských a odborných kvalit. Učitelské kolegium začínající školy bylo mladé, ale vysoce kvalifikované, s geniálními osobnostmi, které Rudolf Steiner znal a které dále vzdělával. Po předložení životopisů kandidátů Ministerstvu nebyl nikdo z nich odmítnut.
Úryvek z knihy Rudolf Steiner a Waldorfská pedagogika od Petera Selga, přeložila PhDr. Anežka Janátová.