„Dostal jsem se do společnosti úplně jiných lidí, než jaké jsem vyhledával sám, což bylo pro mě ze začátku velmi zvláštní, teď to vidím tak, že nic lepšího mě potkat nemohlo. Studium mě pohltilo a začal jsem nasávat nové impulsy a učit se mnoho nových věcí, v kruhu spolužáků jsme se poznávali navzájem a zároveň se každý učil poznat více i sám sebe. Po létech stagnace to bylo pro mě jako živá voda. (...)“

„Myslím, že pro mne byla na Akademii velmi důležitá biografická práce. Je to největší dobrodružství, jaké může člověk zažít. Luštit tajemství vlastního osudu. Kdo jsem, odkud jsem přišla, kam směřuji. Je to cesta odvahy, síly a pokory (...)“

"Na Akademii jsem prišla hned po maturitě z přírodovědného gymnázia. Byla jsem zvyklá se hodně učit – nové teorie, věci zpaměti... První tři semestry na Akademii jsem bojovala s tím, jak si udělat představu o tom, co se na této škole vůbec děje. Intelektuální oblast, která byla zvyklá pracovat na gymnáziu už nebyla oslovovaná v první řadě a o zbytku mé maličkosti jsem měla jen velmi mlhavou představu. Má to vůbec cenu, vyvíjím se, když se intelektuálně neučím? , napadalo mě. Někde jsem cítila, že se něco děje. Ale co a kde? (...)"